Čtvrtý z jedenatřiceti

Společenské a humanitní vědy ve službách environmentu

článek

10 min

Přestože environmentální výchova zůstává doménou přírodovědných disciplín, mnohá témata a badatelské směry se protínají s humanitními a společenskými vědními obory. Environmentální problematika otevírá širokou škálu možností k propojení hned několika odlišných disciplín. „Klimatologové už odvedli svou část práce, nyní je na sociolozích, ekonomech a dalších, aby vše propočítali a zjistili, zda je uvedení možných opatření do praxe ekonomicky a volebně únosné,“ zaznělo v diskuzi ke změnám klimatu, kterou letos v září pořádala Ostravská univerzita.


Autor: Nela Parmová

Filozofická fakulta OU

naléhavé výzvy současné doby

Rozmanité přístupy k environmentální problematice jsou rozhodujícími faktory pro pochopení a zodpovědné nakládání s životním prostředím. Jako nanejvýš aktuální se jeví interdisciplinární obory a přístupy, jež mohou přinést nový pohled zaměřený na otázky smyslu, hodnoty a etiky v souvislosti s nejnaléhavějšími výzvami naší doby. “Pokud se tyto obory provozují seriózně, mohou přispět k obecnému poznání – pochopení „přírodních“ témat je stejně důležité pro literárního vědce jako pro psychologa, estetika. Konkrétně v praxi tyto obory mohou přispět k výchově vychovatelů (učitelů ve všech oborech nebo konkrétně specialistů na ekologickou výchovu), ekologicky gramotných žurnalistů, ale třeba i architektů, projektantů, státních úředníků, právníků, všech, kdo přírodu nějakým způsobem proměňují nebo rozhodují o jejích proměnách, ale také o limitech těchto proměn, tedy její ochraně. K tomu všemu je dobré přinejmenším mírné pohlazení humanitními vědami,” přibližuje smysluplnost provázanosti různých vědních disciplín doc. Lubor Kysučan, který vyučuje environmentální dějiny na třech univerzitách – v Ostravě, Olomouci a Brně.

zájem o environmentální obory roste

To, že změny skutečně přicházejí, se odráží jak v zájmu studentů, vědců a veřejnosti o humanitně environmentální témata, tak i v nabídce studijních oborů vysokých škol. Hned tři tradiční kamenné univerzity nabízejí kombinaci přírodovědných a humanitních disciplín se zaměřením na environment. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity nabízí přímo environmentální studia v bakalářském i magisterském stupni.

krajina, příroda a environment v projektu akademiků FF OU

Právě společenské vědy mohou přinést vhled do podoby krajiny v minulosti i v budoucnosti, sledují, jakou zastává funkci, když už ta produktivní se nejeví jako stěžejní. Společenské a humanitní vědy tematizují vztah člověka, společnosti a krajiny v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

dynamické proměny krajiny pro potřeby člověka

Za posledních sto let prošel vztah člověka ke krajině výraznou proměnou. Lidstvo přešlo od tradičního zemědělského způsobu života k tomu průmyslovému a ztratilo tak těsný kontakt s přírodou a jejími cykly. Za tisíce let nastřádané zkušenosti ustupují do pozadí, krajina se za posledních sto let účelově, dynamicky, snad až kořistnicky podrobuje potřebám člověka, a to za využití mechanizace a moderních technologií. Humanitní a společenské vědy mají nástroje a možnosti zkoumat historiografii, umění, etiku, filosofii, psychologii či sociologii v souvislosti s přírodou a životním prostředím, sbírat doklady o zacházení s krajinou a její percepci.

propojení české badatelské tradice s americkým ekokritickým přístupem

Sledovat krajinu v jejích rozličných formách, jak zasahuje či jak se promítá v lidské činnosti, jak a kdy dochází k symbiotickému soužití, jak zasahuje do náboženství, lidské imaginace a psychiky obecně a jak se tento vztah proměňuje a vzájemně ovlivňuje.
Na Filozofické fakultě OU se nyní připravuje projekt, který výše uvedené částečně zahrnuje. Týmový projekt Krajina a environment v české a americké literatuře navazuje na dlouholetý výzkum literární krajiny a prostoru, který se na FF OU rozvíjí především na půdě Centra regionálních studií. „Jeho hlavní snahou je propojit českou badatelskou tradici, zaměřenou především na tematiku a poetiku textů, s výzkumem americkým, jehož jádrem je ekokritický přístup. Výsledkem by měly být dvě monografie, jednak knížka o proměnách krajin a míst v české literatuře, o jejíž vydání již projevilo zájem americké nakladatelství Lexington Books, jednak soubor ekokritických pohledů na americkou literaturu,“ vysvětluje jeden z členů badatelského týmu prof. Jan Malura. Třetím a neméně podstatným výstupem tohoto projektu má být antologie teoretických ekokritických studií v českých překladech, která dosud českým humanitním vědám citelně schází. Projekt má mezioborový charakter, dotýká se estetické, filozofické i etické roviny zobrazení přírody a environmentu. Hlavním navrhovatelem je Petr Kopecký z katedry anglistiky a amerikanistiky, dále se na něm mají podílet Jan Malura, Martin Tomášek, Lubor Kysučan, Renáta Tomášková a Parisa Changizi.

humanitní a společenské vědy a jejich výzvy

Sledování literárních textů ve vztahu k životnímu prostředí má na FF OU své pevné místo. Jedním z akademických pracovníků, který se oboru ekokritiky dlouhodobě věnuje, je doc. Petr Kopecký z katedry anglistiky a amerikanistiky. Krajinu jako stěžejní a dlouhodobé téma svého výzkumu mají i další akademičtí pracovníci – dr. Martin Tomášek a prof. Jan Malura z katedry české literatury a literární vědy, kteří se zabývají krajinou venkovskou, urbánní, přírodní i industriální, jak se promítá v české beletrii, poezii či v písních, jak se proměňuje v literárním zobrazování od renesance po meziválečné období, kdy se obraz venkovské krajiny a přírody střetává s obrazem strojů, špinavých továren a dělnických kolonií. Literatura obecně nabízí širokou škálu zobrazování krajiny a vztahů člověka k ní, od boje mezi divočinou a člověkem, přes podmaňování si přírody, její kultivaci až po vize života v krajině čistě industriální, vytvořené člověkem. Na krajinu však nahlíží spíše esteticky než hodnotově. Nyní je ale také na humanitních a společenských vědách, aby se podívaly na přírodu a společnost v mnoha souvislostech a umožnily porozumět společenským změnám ve vztahu ke klimatické krizi, aby společnosti předložily všechny nenahraditelné funkce a hodnoty krajiny. Aby se na krajinu nenahlíželo pouze jako na objekt v přírodním nebo estetickém smyslu, ale také na její spirituální, etický, psychologický a společenský rozměr. Na rozdíl od přírodovědných disciplín mohou humanitní a společenské vědy přinášet kritické přístupy v souvislosti s etickými, filozofickými, společenskými a psychologickými dopady v řešení hlubších environmetálních krizí a díky tomu i leccos predikovat.

Jaké další pozice na absolventy čekají?

Uplatnění

Používáte zastaralý prohlížeč.
Načtěte si web například pomocí Google Chrome.