Čeští archeologové se zúčastnili nevídaného experimentu. Na devítimetrové replice lodi z mladší doby kamenné ujeli na čtyři sta kilometrů v Egejském moři a na vlastní kůži tak zažili, co zažívali naši dávní předkové.
Autor: Veronika Střítecká
Filozofická fakulta UHK
jedinečná expedice
Ojedinělá experimentální výprava přinesla archeologům odpovědi na řadu otázek. Tým pod vedením docenta Radomíra Tichého z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové například zjistil, jak vítr ovlivňoval plavbu a zda mohli mořeplavci na starých dřevěných lodích využívat jednoduchou plachtu. Expedice také ukázala, jak mohl být osídlen Kypr a jak se šířil obsidián – přírodní sopečné sklo, jehož přeprava byla součástí experimentu.
z Lavria na Krétu
Expedice s názvem Monoxylon III se na moře vypravila 25. května z řeckého přístavu Lavrio. Na devítimetrové replice osm tisíc let staré lodi se posádka plavila až na ostrov Kréta, kam dorazila 9. června. „Expedici jsme zvládli ve zdraví. Jen občas někdo zažil mořskou nemoc. Zítra jdeme normálně do práce,“ řekl po návratu docent Tichý.
posádka na dvě skupiny
Čtyřiadvacetičlennou posádku tvořily dvě střídající se skupiny po jedenácti lidech, jeden kameraman a také kormidelník moderní lodi. Nejmladšímu účastníkovi bylo pětadvacet let, nejstaršímu o čtyřicet víc. Z Filozofické fakulty UHK se zúčastnili čtyři lidé – docent Radomír Tichý a doktor Richard Thér, student archeologie Patrik Tesař a zaměstnanec místní archeologické laboratoře Radek Soukup.
116 kilometrů za 30 hodin
Zpočátku se posádky střídaly po kratších úsecích, po čase už pádlovaly delší úseky na jeden zátah. Tím vůbec nejtěžším byla etapa č. 11, během níž ujela posádka za necelých třicet hodin neuvěřitelných – a mezi podobnými expedicemi rekordních – sto šestnáct kilometrů. Počasí expedici přálo – posádky tak nemusely zastavovat a mohly pokračovat dle vlastních sil. „Kvůli bezvětří jsme však nemohli plachtu otestovat tak, jak bychom si přáli,“ doplňuje docent Tichý.
člun podobný jedné z nejstarších nalezených lodí
Na člunu už archeologové absolvovali expedici Monoxylon (v pořadí druhou), tentokrát jej však upravili tak, aby se co nejvíce podobal člunu z jezera Bracciano – jedné z nejstarších nalezených lodí v Evropě. Takto upravená loď se s největší pravděpodobností plavila poprvé a naposled. Brzy se totiž stane součástí plánované expozice v Archeoparku pravěku ve Všestarech.
více o výpravě
O unikátní expedici vyprávěl její vedoucí, docent Radomír Tichý, v Hyde Parku Civilizace. Fotky z výpravy pak najdete na jejím Facebooku.
-
Ceníky nebo letopočty? Pořád jsou to jenom čísla
-
Jak dítě vychází se spolužáky? Unikátní výzkum může zlepšit školní prostředí
-
Moderní knihovníci spojují, umožňují a mění svět
-
Společenské a humanitní vědy ve službách environmentu
-
Nejraději mám setkání s realitou
-
Čárky ve větách mi kdysi moc nešly
-
Zjistil jsem, že můžu něco změnit. Je to dobrý pocit
-
Nejsem druhý Indiana Jones, říká archeoložka
-
Knížky jsou moje největší láska i závislost
-
Němčina nebyla láska na první pohled
-
Rozhovor s Afričany? Kolegové šílí, já si ho užívám
-
Kdo nezná historii, prožije ji znovu
-
Jazyky, cestování a diplomacie – Markéta Sirůčková
-
Dějiny všedního dne: minulost z pohledu těch, kteří ji prožili
-
Jsou kreativní a plní života, říká o svých studentech Jan Netolička
-
Od studia k práci v Africe: Jakubova cesta z UHK do Maroka
-
Spolužáci se divili, proč chci studovat polštinu. Dnes pro ně občas překládám
-
Nový život prastarým knihám. Archiváři zachraňují klášterní sbírku
-
Na vysoké škole jsem poznala samu sebe
-
Učíme učitele učit
-
Pandemie nastavila školám zrcadlo
-
Fascinuje mě příběh rozmachu ostravského regionu, říká historička
-
Nehroutím se z maličkostí. V televizi na to není čas
-
Prosadit do vysílání africké téma je obrovský adrenalin