První z jedenatřiceti

Spolužáci se divili, proč chci studovat polštinu. Dnes pro ně občas překládám

rozhovor

5 min

Jiří Šimon je původem z České Třebové. Dnes se už ale považuje za ostravského patriota. Studium polské filologie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a slabost pro Ostravu ho v roce 2006 přivedla k práci v ostravském Informačním centru. Z průvodce se postupně propracoval do manažerské pozice, od roku 2019 je totiž ředitelem ostravských informačních center OSTRAVAINFO!!!. Jak ale sám říká, průvodcování ho pořád baví nejvíc. Ostravu má prostě rád.


Autor: Nela Parmová

Filozofická fakulta OU

Jak se dá s polštinou uplatnit? Zvláště v ostravském regionu, kde se Češi a Poláci mezi sebou tak nějak domluví…

V regionu si mnoho lidí myslí, že se s Poláky domluví, ale ve skutečnosti to není tak jednoduché, protože Čech Polákovi sice rozumí, ale Poláci Čechům téměř vůbec. Takže poptávka po lidech, kteří umí polsky slovem i písmem, je veliká. Zvláště firmy ve velkém poptávají lektory, právě proto, aby se dokázali domluvit alespoň v základech. Rovněž v cestovním ruchu je potřeba polštiny obrovská, dvě nejnavštěvovanější ostravské atraktivity – zoologická zahrada a Dolní oblast Vítkovic – navštěvují ve velkém Poláci. Proto veškeré propagační materiály, informace i marketing týkající se turistického ruchu musí být i v polštině. Pokud se někdo hlásí k nám do Infocentra, vnímáme jako potřebný bonus, když ovládá polštinu. Já osobně jsem o uplatnění opravdu nikdy nouzi neměl. Pracoval jsem už během studia, učil jsem ve firmách, překládal jsem, prakticky vždycky jsem měl co dělat a vím, že v tomto ohledu jsem nebyl ojedinělý. Ta poptávka byla někdy tak velká, že jsem zakázky musel i odmítat. Co vím, ani mí spolužáci z polonistiky neměli s uplatněním problém, i když ne všichni při své profesi využívají polštinu.

Jak se to stane, že se kluk z České Třebové rozhodne studovat polskou filologii v Ostravě?

Od druháku na gymnáziu jsem věděl, že mě baví jazyky, ale k polštině jsem se dostal úplnou náhodou. Pocházím z České Třebové, která má za partnerské město polskou Olawu. Kdysi jsem tam byl na běžeckých závodech a přišlo mi divné, že jediná možnost, jak se s Poláky dorozumět, je anglicky, proto jsem si řekl, že se naučím polsky. Začal jsem se učit už na gymnáziu, a když jsem před maturitou řešil co dál, ostravská polonistika mě nejvíce oslovila. Prahu i Brno jsem znal, na univerzitě v Olomouci se mi na dnech otevřených dveří moc nelíbilo. Ostravská univerzita mě zaujala takovým svým skoro rodinným prostředím, i Ostrava se mi líbila, takže moje volba byla jasná. Někteří mí spolužáci se divili, proč jsem si vybral polštinu, ale já dnes vím, že kdybych si měl znova volit, na devadesát pět procent bych volil stejně. Občas se stane, že mě mí spolužáci z gymnázia pracující v úplně jiných profesích požádají, abych jim něco přeložil.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Vždycky mě hodně bavilo a baví průvodcování po Ostravě. Rád ji ukazuju. Dříve jsem na poloviční úvazek pracoval také pro ostravskou Zoologickou zahradu, dodnes jim pomáhám s polským Instagramem a Facebookem, to mě taky baví. Svou práci mám celkově rád, protože pracuji s fajn lidmi, co víc si přát? Kdybych nestudoval polštinu, k téhle práci bych se patrně nedostal.

Co všechno řeší ředitel Informačních center, co je vaší pracovní náplní?

Informační centrum, to znamená pět poboček pod značkou OSTRAVAINFO!!!, jejichž chod mám na starost. Základem mé práce je destinační management, což je systém, který by měl zkvalitňovat služby a podmínky v cestovním ruchu, propojovat veřejnou a soukromou sféru. Zahrnuje marketing, projekty, které cílí na návštěvníky a turisty, aby se v našem regionu cítili dobře. Zajišťujeme také různé akce, aktuálně třeba Ostravské Vánoce. Je to práce, která mi dává smysl.

Jaký má Ostrava turistický potenciál? Co vidíte jako příležitost?

Podle mě má potenciál obrovský. Ne všichni Ostraváci si to uvědomují, ale technické památky a průmyslové dědictví, které zde máme, je výjimečné a my se na něj musíme zaměřit. Dolní oblast Vítkovic je velmi populární, je to unikát, něco podobného je nejblíže v Porůří v Německu. Areál není mrtvý, je využívaný, je tam patrná udržitelnost. Od doby, kdy jsem v turistickém ruchu začínal, prošla Ostrava obrovskou proměnou. Už to není jenom Stodolní, ale máme vyhlídkové věže, Landek park, Dolní oblast Vítkovic, krásnou Zoologickou zahradu, kavárny, restaurace atd. Ostrava konečně může zacílit na lidi, kteří vyhledávají například „eurovíkendy“. Snažíme se turisty motivovat, aby se ubytovávali i v Ostravě, nejen v Beskydech, odkud přijíždějí na jednodenní výlety. K ubytování v Ostravě proto nabízíme Ostravacard, s níž mají návštěvníci řadu výhod a slev. Další zajímavostí je pohornická krajina, která je taky unikátní a nikde moc není k vidění. Kromě haldy Emy se s tím zatím nějak zvlášť nepracuje. I na haldě Ema chybí nějaká promyšlenější infrastruktura a vlastně celková strategie, co od tohoto dědictví očekáváme a jak s ním naložit. S tímto se dá do budoucna určitě pracovat.

Jaké další pozice na absolventy čekají?

Uplatnění

Používáte zastaralý prohlížeč.
Načtěte si web například pomocí Google Chrome.