Nejdelší pravěká mohyla v Evropě? Objev archeologů z UHK přepisuje dějiny

Práce započaly nedestruktivním průzkumem krajiny pomocí geofyzikálních metod a jejich součástí je, kromě plošného odkryvu pásu krajiny pod plánovanou stavbou, rozsáhlá detektorová prospekce a geochemická sondáž. Na rozhraní katastrů Dlouhých Dvorů a Lípy archeologové objevili stavbu dlouhou 190 metrů a širokou 15,1 metru. „Z mohylového pláště se již nic nezachovalo, což je ale běžné, protože většina mohyl tohoto období leží v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu, zpravidla se v tomto žlabu mají nacházet stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy, avšak v případě této mohyly jsme tento doklad zatím nenalezli,“ vysvětluje Sylva Tichá Bambasová. V okolí mohyly bylo objeveno dalších 30 hrobů, které naznačují, že byla základem většího pohřebiště. „Nálezy z hrobů v okolí mohyly se v současné době zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,“ uvádí Sylva Tichá Bambasová.

V dalších částech trasy archeologové odhalili stovky dalších nálezů. Na úsecích u Všestar byla objevena sídliště a pohřební objekty spojené s kulturou nálevkovitých pohárů a únětickou kulturou. „V tomto úseku jsme zachytili několik stovek archeologických situací datovaných do kultury nálevkovitých pohárů a únětické kultury,“ uvedl Daniel Stozl ze společnosti Archaia. Na západním úseku bylo odhaleno rozsáhlé laténské sídliště. „Poblíž potoka Melounka, který rozděluje náš víc jak kilometr dlouhý úsek na dvě přibližně stejné části, jsme našli hrob vojáka z bitvy z roku 1866. Jeho vybavení bylo velmi dobře zachovalé a na základě toho jsme mohli určit, že se jedná o rakouského dělostřelce, který zemřel na zranění způsobené pruskou kulkou – tu jsme objevili v prostoru břicha. V západní části úseku jsme zkoumali rozsáhlé laténské sídliště. Na základě dochovaných půdorysů objektů, zejména pro toto období typických skladišť stojících na masivních pilířích, předpokládáme, že jde o hospodářské zázemí mnohem rozsáhlejšího sídliště, které se rozprostíralo dále na západ a které aktuálně zkoumají kolegové z hradeckého muzea,“ vysvětlil René Masaryk ze Skupiny STIK. A byly odhaleny i další významné nálezy. „Ve východní části úseku, hned u Všestar, ještě zkoumáme
raně středověké sídliště, vlastně předchůdce dnešní obce,“ doplňuje Masaryk.

Na výzkumech spolupracují archeologové z Česka i Slovinska. Moderní metody zahrnují geofyzikální průzkumy, detektorovou prospekci a precizní odkryvy. „V rámci detektorové prospekce bylo získáno již více než 15 000 artefaktů. Značná část z nich se váže k bitvě u Hradce Králové, ale získána byla i unikátní kolekce nálezů z laténského období. To vše především díky precizní a fázované skrývce ornice, jež probíhá po 10 cm,
a opakované detektorové prospekci,“ upřesňuje Matouš Holas z Muzea východních Čech. Výzkum na trase dálnice D35 přináší nové poznatky o životě, kultuře a pohřebních rituálech našich předků. „Význam objevu dlouhé mohyly na katastrálním území Dlouhých Dvorů / Lípy není pouze v její velikosti. V podstatě poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncentrovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,“ uzavírá Petr Krištuf.

Celý článek naleznete zde