Kdo nezná historii, prožije ji znovu

S odstupem času vím, že pro mě bylo studium na filozofické fakultě tou nejlepší volbou. Získal jsem spoustu zkušeností i nových kontaktů a město mi přirostlo k srdci. Nejraději vzpomínám na skvělé pedagogy – docentku Veroniku Středovou, která mě velmi inspirovala, změnila mé vnímání historie a ukázala mi krásu výtvarného umění 18. až 20. století, a doktora Tomáše Hradeckého, vedoucího obou mých závěrečných prací. Jeho rady pro mě byly vždy přínosem.

Na střední škole jsem vůbec netušil, co bych mohl dělat dál. S výběrem mi nakonec pomohli rodiče. Vystudoval jsem bakalářský obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví, což po čase hodnotím jako skvělou volbu. Navázal jsem pak magisterským studiem historie. Věnoval jsem se především novodobým dějinám, které mě jakožto dynamické období plné převratných změn ve společnosti velmi lákaly. Tehdy se navíc dostala do popředí diplomacie, kterou mám moc rád.

Historie má obrovský význam. Ne nadarmo se říká, že ten, kdo nezná dějiny, je nucen si je prožít znova. Znalost historie mi také pomáhá lépe pochopit problémy dnešní doby – u nás i ve světě.

Bohužel ne, zpětně mě to velmi mrzí. Chtěl jsem se podívat do Rumunska, dokonce jsem měl rozepsaný dopis. Nakonec jsem dal ale přednost možnosti dostudovat v co nejkratší možné době, tedy pěti letech. To se mi naštěstí povedlo.

Ano, asi ano. U mě to však byla spíše šťastná shoda náhod. Byl jsem ve správnou chvílí na správném místě.

Nejsem klasický kurátor, jaké můžete znát z muzeí a galerií. Pracuji v oddělení správy mobiliáře a zámeckých knihoven, která má pod sebou 29 hradů a zámků ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Provádíme inventarizaci nábytku a knihoven, děláme smlouvy na výpůjčky předmětů a jednáme s badateli a institucemi, jež mají zájem o sbírky z našich objektů. Zařizujeme také převozy mobiliáře. Je to zajímavá práce, v níž se spojuje administrativa v kanceláři s prací v terénu.

Z vlastní zkušeností vím, že spousta středoškoláků nemá tušení, jakou vysokou školu zvolit. Rozhodně bych jim doporučil, ať dají na radu rodičů nebo starších sourozenců. Ti už si tím prošli. A hlavně – ať se nenechají odradit od studia humanitních oborů, protože i ty otevírají dveře ke spoustě zajímavých profesí.